Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sval svěrač neboli sfinkter (lat. musculus sphincter) je obecné označení pro kosterní sval nebo hladký sval, který má tvar prstence obklopující nějaký tělesný průchod či otvor a je schopen jej uzavírat. Konkrétní příklady svalů svěračů jsou: dolní jícnový svěrač, horní jícnový svěrač, svěrač močové trubice (musculus sphincter urethrae), svěrač zornice (musculus sphincter pupillae), vnitřní řitní svěrač (musculus sphincter ani internus) – je tvořen hladkou svalovinou (a není pod vědomou kontrolou), zevní řitní svěrač (musculus sphincter ani externus) – je tvořen kosterní svalovinou (a je pod vědomou kontrolou), apod. Viz také sval natahovač (extenzor), sval ohybač (flexor), sval přitahovač (adduktor), sval odtahovač (abduktor), sval zdvihač (levátor), sval rozvěrač (dilatátor).

Dolní jícnový svěrač neboli LES (zkratka pochází z anglického názvu lower esophageal sphincter) je prstenec hladké svaloviny v dolní části jícnu, těsně před žaludkem. Dolní jícnový svěrač není pod vědomou kontrolou. LES uzavírá průchod mezi jícnem a žaludkem, a tím brání žaludeční šťávě i žaludečnímu obsahu, aby pronikaly zpět do jícnu. Pokud tento proces nefunguje správně, žaludeční obsah se vrací zpět (odborníci to označují jako zpětný tok či reflux, v tomto případě gastroezofageální reflux) a příznakem může být pálení žáhy. Viz také jícen, sval svěrač, horní jícnový svěrač.

Horní jícnový svěrač neboli UES (zkratka pochází z anglického názvu upper esophageal sphincter) je prstenec kosterní svaloviny v horní části jícnu. Horní jícnový svěrač je pod vědomou kontrolou a uplatňuje se při dýchání, polykání, říhání a zvracení. Viz také jícen, sval svěrač, dolní jícnový svěrač.

Svalové napětí je jiný název pro svalový tonus.

Svalový systém je orgánový systém, který umožňuje pohyb, udržuje rovnováhu, tvoří teplo. Viz také svalová tkáň, orgánový systém.

Zánět srdečního svalu neboli myokarditida se často projevuje jen mírnými nebo velmi obecnými příznaky, a proto zůstává po dlouhou dobu bez povšimnutí. V závažných případech však může způsobit vážné problémy a život ohrožující stavy. Myokarditida může mít celou řadu příčin. Léčba se pak odvíjí od zjištěné příčiny onemocnění. Viz také zánět, srdeční svalová tkáň, myokard.

Svalový a kosterní systém je jiný název pro pohybový aparát.

Onemocnění srdečního svalu bývají často zákeřná. V mnoha případech zůstávají po dlouhou dobu bez povšimnutí; pak se ale postupně začnou projevovat příznaky srdečního selhání nebo arytmie, jejichž závažnost se stále prohlubuje. V nejhorším případě mohou vést až k život ohrožujícím stavům a následkům, jako je náhlá srdeční smrt. Dle příčiny se rozlišuje mezi zánětlivými formami (tzv. myokarditida) a nezánětlivými formami (kardiomyopatie).

Svalové dystrofie (angl. muscular dystrophies) představují poměrně různorodou skupinu vzácných dědičných onemocnění, která způsobují postupnou svalovou slabost a degradaci kosterních svalů v průběhu času. Tyto poruchy se liší tím, které svaly jsou primárně postiženy, jaká je míra svalové slabosti, jak rychle se zhoršují a kdy začínají příznaky. Některé typy svalových dystrofií jsou spojeny rovněž s potížemi v jiných částech těla. Člověk, kterému byla diagnostikována svalová dystrofie, je označován jako muskulární dystrofik. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz svalová dystrofie.

Zánět svalů neboli myozitida může vzniknout idiopaticky, následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, svalová tkáň.